Nejhůř hledají práci lidé, které skříply novodobé stresy

I v čase rekordně nízké nezaměstnanosti má liberecký Úřad práce v evidenci uchazečů o zaměstnání nyní bezmála 500 zdravotně postižených. O tom, jak najít pro ně pracovní uplatnění, diskutovali zástupci několika institucí a organizací ve čtvrtek 23. listopadu na půdě Krajského úřadu LK na semináři, nazvaném Aktivizace a zaměstnávání OZP v běžných podmínkách. Nad seminářem převzal záštitu náměstek hejtmana Libereckého kraje Pavel Svoboda.

K nejhůře zaměstnatelným patří podle pracovnic Úřadu práce, Štěpánky Balíkové a Marie Vejvodové, lidé, kteří získali duševní onemocnění následkem pracovního stresu a tzv. vyhoření ve své pracovní pozici. „Jsou to profese, pomáhající jiným, například zdravotníci, učitelé nebo bankéři. Důsledkem jejich vyhoření jsou deprese. Nastupuje psychická choroba, doprovázená i fyzickými potížemi, třeba sníženou imunitou nebo problémy s páteří,“ vysvětlila Štěpánka Balíková.

Práce se obtížněji hledá i pro duševně nemocné, u nichž psychickou poruchu spustila některá ze závislostí, například drogy nebo alkohol. „Duševně nemocní trpí výkyvy nálad. Jejich pracovní tempo je nevyrovnané, navíc musejí dodržovat spánkový režim,“ upozornila Marie Vejvodová.

Úřad práce spolupracuje při hledání zaměstnání pro handicapované s několika organizacemi, které pomáhají zdravotně postiženým s nácvikem pracovních dovedností i s hledáním nejvhodnějšího druhu práce. Současně úřad pravidelně vypisuje pro zdravotně postižené řadu rekvalifikačních kurzů. Firmám nabízí stát finanční pobídky, vedle slev na dani například dotace pro zřízení pracovního místa nebo příspěvek na dojíždění do zaměstnání, aby nebyli handicapovaní odkázáni jen na hledání práce v blízkosti svého bydliště.

„Když má člověk práci a daří se mu, přináší mu to víc než jenom obživu. Pokud ale zaměstnání ztratí a dlouhodobě nemůže žádné jiné najít, připadá si zbytečný a společností odstrčený. Ještě hůř se cítí ten, kterému komplikuje cestu na pracovní trh zdravotní postižení. Nestačí jen chráněné dílny. Pro to, aby se handicapovaní cítili užiteční, aby se stali platnou součástí společnosti, potřebují stálé zaměstnání,“ zdůraznil náměstek hejtmana Pavel Svoboda. „Děkuji všem, kteří postiženým pomáhají najít práci. Příkladem jde i náš Krajský úřad Libereckého kraje, kde dlouhodobě zaměstnáváme několik handicapovaných,“ dodal.

Seminář připravila Národní rada osob se zdravotním postižením Libereckého kraje. Novelu zákona o zaměstnanosti OZP, která přinese například elektronickou evidenci zaměstnavatelů s tzv. náhradním plněním, přiblížil Pavel Ptáčník, vedoucí sekretariátu Vládního výboru pro zdravotně postižené občany. Se svými zkušenostmi se několika desítkám účastníků svěřilo vedení organizace Rytmus Liberec a sdružení TULIPAN. Tyflocentrum Liberec představilo elektronické kompenzační pomůcky pro zrakově postižené a národní rada postižených informovala účastníky o projektu Euroklíč v Libereckém kraji.