Pavel Svoboda: Kdysi lidem stačilo Desatero. Dnes je právo plné plevele

V jabloneckém zastupitelstvu si vyzkoušel hned dvě protichůdné role. Nejprve hlídal vládnoucí koalici z opoziční lavice. Po dalších komunálních volbách se ocitl na druhé straně, ve vedení města. Na místě těch, které dříve kritizoval. Po krajských volbách v roce 2016 se stal náměstkem hejtmana Libereckého kraje pro sociální oblast. Nyní se, ve svých osmatřiceti letech, Pavel Svoboda uchází na kandidátce ČSSD o přízeň voličů ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

Pokud byste dostal důvěru voličů a získal poslanecký mandát, na co byste se chtěl v první řadě zaměřit?
Jsem právník, je tedy logické, že se mi nelíbí současný stav našeho právního řádu. Naše právo je příliš zaplevelené. Obsahuje spoustu zbytečných předpisů, v nichž se obyčejní lidé neorientují. Tak pomalu ztrácí právo svůj účel – víc život komplikuje, než aby lidem pomáhalo. Kdysi lidem stačilo Desatero. Všichni uměli jednotlivé body vyjmenovat. Každý si tento soubor předpisů, jak se máme chovat, lehce zapamatoval. Ve sněmovně bych se rád zasadil o zjednodušení našeho právního řádu.

Existují nějaká rozhodnutí bývalé vlády, která byste revidoval, a to i přesto, že je sociální demokracie podpořila? Co třeba EET?
Myslím si, že by měla budoucí vláda zvážit třetí a čtvrtou vlnu elektronické evidence tržeb. Souhlasím s jejím zavedením pro větší podniky. Ale aby do EET spadli třeba i drobní řemeslníci, prodejci na farmářských trzích, překladatelé nebo chovatelé psů, to mně přijde už vyloženě jako bič na ty nejmenší živnostníky. Navíc právě pro ně je vzhledem k jejich nízkým tržbám pořízení elektronického zařízení dost nákladné. A může být i likvidační, což se pro mnohé malé vesnické hospůdky už stalo. Takže jsem pro to, aby OSVČ s nižšími příjmy byly z EET vyjmuty.

Veřejností pořád hýbe protikuřácký zákon, který platí od 31. května. Podepisují se proti němu petice, stížnosti na něj bude řešit i Ústavní soud. Ten byste nechal v dosud platné nejpřísnější podobě?
Ochrana nekuřáků je z pohledu veřejného zájmu jistě důležitá. Na druhou stranu, své zdraví si každý hlídáme sám. Každý se může svobodně rozhodnout, zda jít do nekuřácké nebo kuřácké restaurace. Do propasti přece taky dobrovolně neskočím, pokud nechci spáchat sebevraždu. Schválený zákon je podle mě příliš tvrdým zásahem do podnikání a mnohé malé hospůdky může zlikvidovat. Na pivnice, bary, ale třeba i kavárny, to znamená provozovny, kde se nevaří, by se protikuřácký zákon vztahovat neměl. Takže i v této otázce jsem pro udělení nějakých výjimek.

Udělal byste nějaké změny v daňové oblasti?
Ano, myslím si, že je potřeba zavést sektorovou daň, především pro banky a finanční trh vůbec, a potom také pro energetiku nebo telekomunikační služby.

Věnujete se hodně tématu osobního bankrotu. Jste pro zmírnění současných podmínek oddlužení?
Existuje řada cest, jak umožnit lidem, jak se důstojněji dostat z dluhové pasti, aniž bychom poškodili jejich věřitele. Například prodloužit dobu splácení části jejich závazků z pěti na sedm let, čímž by se dlužníkům snížila splátka a více by jich splnilo podmínky oddlužení. Řadě lidí by také pomohlo, kdyby mohli splatit z jistiny již dnes zákonem stanovených 30 %, ale například ze smluvních pokut by postačilo pouze 20 %. To znamená rozlišovat mezi dluhem a následnými sankcemi, které původní dlužnou částku enormně navyšují.

Vládě se nepodařilo prosadit zákon o sociálním bydlení. Patří tento zákon mezi vaše priority?
Výstavba bytů v naší republice je na žalostné úrovni, a proto ceny nemovitostí ve velkých městech raketově rostou. Hypotéky začínají být pro mladé lidi s průměrným nebo podprůměrným příjmem nedostupné. Zákon o sociálním bydlení je důležitý. Stát by ale měl podpořit, třeba bezúročnými půjčkami, výstavbu také družstevních bytů. Současně by měl stát podpořit i větší města. Pokud by měly obce nějakou vlastní bytovou politiku, a budovaly by obecní byty nejen pro sociálně slabé, ale pro všechny, například i s průměrnými příjmy a pro soběstačné seniory, ceny nemovitostí by začaly klesat. A začaly by klesat i ceny tržních nájmů.

Znám seniory, kteří sice žijí ve vlastním bytě, ale ani tak jim důchod na pokrytí životních nákladů nestačí. Zvlášť, když jsou sami. Musejí pobírat doplatek na bydlení. Nepřipadá vám, že tato skupina lidí by si zasloužila ze strany státu víc zájmu?
V Libereckém kraji tvoří senioři téměř čtvrtinu všech obyvatel. Pokud bych se dostal do Poslanecké sněmovny, chtěl bych se vedle zákona o sociálních službách podílet na vzniku zákona o seniorech. Ten u nás zatím chybí. Naši důchodci jsou poměrně velkou skupinou ve společnosti, která má své specifické potřeby. Proto by byl potřeba zákon, který by jim pomáhal. V bytové politice bychom měli začít uvažovat o nějakém druhu prostupného bydlení pro seniory – to znamená, že ve chvíli, kdy to bude potřeba, přejde senior ze svého bytu do penzionu, poté do domu s pečovatelskou službou, a až se ještě víc sníží jeho soběstačnost, mělo by se pro něj najít místo v domovech seniorů. Populace stárne, prodlužuje se věk dožití, a s tím přibývá seniorů, kteří potřebují každodenní péči. Míst v domovech důchodců je přitom málo.