Požárům je lepší předcházet, než je pak hasit.
Všichni jsme chodili do školy a každý z nás na ní má své vzpomínky. Můžeme mít pocit, že víme přesně, jak to ve školách funguje, jak to tam chodí. Není tomu tak. Dnešní doba je jiná, časy se mění. Ovlivňují nás bulvární média, svět sociálních sítí, všudypřítomná reklama a stále více rozevírající se nůžky mezi bohatými a chudými. To vše vede k růstu napětí ve společnosti. A to se dotýká nás i dětí.
Nedávný útok na studenty v Praze otřásl naší zemí. Bohužel, můžeme sledovat, že se tragédie podobného formátu odehrávají ve světě stále častěji.
Často se na mne obrací přátelé a známí s prosbou o radu či názor a nezřídka je to také ohledně dětí, které se setkaly s nějakým příkořím ve škole. Nedělám si proto žádné iluze. Šikana, kyberšikana nebo jiné nespravedlnosti se mezi dětmi ve školách objevují a nezáleží na tom, zda je to základka či střední škola.
Rád bych vyzdvihl práci učitelů, asistentů a vychovatelů. V dnešní době spousta dětí trpí různými problémy ať už je to ADHD, Aspergerův syndrom, bipolární či úzkostné poruchy atp. Ve školách probíhá inkluze, máme za sebou dlouhé období, kdy se výuka přenesla do on-line prostoru a v neposlední řadě ovlivnil chod škol příchod nových dětí ze zahraničí. Toto všechno dobře zvládnout není jednoduché a věřím, že je to pro mnohé pedagogy velmi obtížné. Jsem přesvědčen, že pro někoho to může být demotivující a u někoho to může vést až k syndromu vyhoření. Proto by mělo být standardem, že učitelé budou moci využívat pravidelně školou organizované supervize. Aby si zachovávali profesionální odstup od problému, nepovažovali neúspěchy žáků za své vlastní a vyhýbali se tak přenosu pracovních problémů do osobního života a naopak svých problémů na žáky.
Domnívám se, že situaci ve školách by mohla výrazně zlepšit přítomnost školních psychologů. Právě oni ve škole řeší obtíže spojené s výchovou a vzděláváním dětí (školní neúspěšnost, poruchy učení a chování). Poskytují podporu nejen dítěti a rodičům, ale úzce spolupracují se školou a jednotlivými učiteli. Mohou včas podchytit už v nízkém věku agresi a předejít tak budoucímu neštěstí.
Není mi lhostejné, jak vypadá prostředí, kde se vzdělává dnešní mládež. Naše budoucnost.
Jsem přesvědčen, že požárům je lepší předcházet, než je pak hasit. Proto jsem navštívil vedení města Jablonec nad Nisou, abych toto téma s nimi otevřel. Snad jsme našli shodu a věřím, že se situace na jabloneckých základních školách brzy zlepší. Školní psycholog a supervizor působící na každé základní škole by měl být závazek našeho města pro děti i učitele.
