Šikana ve školách: Jak chránit děti před strachem a bolestí

"Výchova spočívá v tom, že dětem předáváme vzory, ne příkazy," řekl Carl Gustav Jung.

V poslední době se stále častěji setkáváme se zprávami o narůstajícím násilí a šikaně mezi dětmi ve školách. Jde o vážný problém, který ovlivňuje nejen samotné oběti, ale i celou společnost. Jak jsme se do této situace dostali a co můžeme udělat pro to, aby se stav zlepšil?

Příčiny narůstající agrese mezi dětmi
Jedním z hlavních důvodů, proč se násilí mezi dětmi stává běžnější, je rostoucí stres a psychická nepohoda. Na děti jsou kladena stále vyšší očekávání, ať už ve škole nebo v rodině. Mnohé z nich nezvládají tlak a frustraci ventilují agresí vůči spolužákům. Pandemie tento problém ještě prohloubila – dlouhá izolace, nedostatek sociálních kontaktů a nejistota vrátily děti do škol s mnohými psychickými problémy.

Dalším faktorem je vliv sociálních sítí. Děti dnes tráví většinu volného času online, kde se často setkávají s agresivním chováním, kyberšikanou a negativními vzory. Když vidí, že v online prostředí nenávistné komentáře a útoky zůstávají bez následků, snadno tento model přenesou do reálného života.

Školy a učitelé mají omezené možnosti, jak s tímto problémem bojovat. Chybí jim nejen pravomoci, ale často i podpora rodičů. Někteří rodiče chrání své děti i v situacích, kdy by bylo na místě vyvodit důsledky. To vede k oslabování autorit a hranic, což dětem dává falešný pocit beztrestnosti.

Co můžeme udělat?

Myslím si, že abychom šikanu a násilí mezi dětmi omezili, je potřeba systematicky pracovat na několika úrovních:

1. Zlepšení prevence ve školách – je nutné posílit roli školních psychologů a preventivních programů. Děti by měly mít možnost se svěřit a učit se, jak zdravě řešit konflikty. Zdaleka ne jediným, ale rozhodně důležitým krokem je právě přítomnost školních psychologů, kteří mohou pomoci nejen obětem, ale i agresorům porozumět jejich chování a jeho dopadům. Tito specialisté poskytují podporu dětem v krizových situacích a pomáhají školám nastavovat preventivní opatření.
2. Zapojení rodičů – rodina je klíčová pro formování hodnot. Rodiče by měli se svými dětmi otevřeně mluvit o emocích, učit je respektu a empatii.
3. Větší podpora učitelům – pedagogové potřebují jasná pravidla a nástroje k řešení kázeňských problémů. Bez podpory vedení a rodičů jsou však jejich snahy často marné.
4. Bezpečné online prostředí – děti by měly být vzdělávány v tom, jak se chovat na internetu a jak se bránit kyberšikaně.
5. Podpora duševního zdraví – nejen děti, ale i rodiče a učitelé by měli mít přístup k odborné pomoci, která by jim pomohla lépe zvládat stres a konfliktní situace.

Nelze očekávat, že tento problém vyřeší jedna změna nebo jedno opatření. Je třeba komplexní přístup, kde budou školy, rodiče i děti spolupracovat. Vždyť zdravé, bezpečné a respektující prostředí je základem pro budoucnost každé společnosti.

Pokud chceme změnit svět, musíme začít u výchovy. Protože jak řekl Nelson Mandela: "Vzdělání je nejmocnější zbraní, kterou můžete použít ke změně světa."